Historie

Lov ryb byl v minulosti jedním ze způsobů při opatřování potravy. V průběhu vývoje lidské společnosti se lovecká vášeň, jejímž cílem bylo získání potravy, změnila v uspokojení z lovu samotného. Ceněným se stal i čas strávený u vody.

Z literatury víme, že na stoly patricijských hostin byla ryba dodávána rybáři. V těchto případech byl lov ryb řemeslem, který měl svá pravidla, vycházející z velmi dobrých znalostí života a biologie ryb. Koncem 16.století se lov ba udici stal sportem širokých kruhů anglické šlechty, vzdělaného měšťanstva i duchovenstva a získal charakter aristokratické záležitosti. Za zmínku však stojí, že v jedné knize z přelomu 16. a 17. století se vůbec poprvé objevil požadavek na zákonnou úpravu doby hájení ryb a zákaz jejich lovu sítěmi v době tření. Sepisování knih o sportovním rybolovu se v Anglii dokonce stalo výnosným řemeslem. Spolu s tím vznikaly četné dílny, kde se vyrábělo rybářské náčiní. Sami rybáři se začali organizovat do sportovních klubů.

V tomto prostředí vyrůstala i osobnost později označovaná za otce anglického sportovního rybářství na udici. Byl jí Isaac Walton (1593 – 1683), jinak bohatý londýnský obchodník. On sepsal knihu Dokonalý rybář. V ní uvedl své vlastní zkušenosti i poznatky převzaté z předchozí literatury. Význam této knihy spočívá především v jasně definované sportovní orientaci rybolovu, apelu na morálku a etiku rybářského sportu.

Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan

U nás se začaly organizovat první skupiny osob zabývající se sportovním rybolovem až koncem 19. století. Tím nijak nechceme pomíjet ten prostý fakt, že v Čechách existovalo od 13.století rybníkářství s chovem převážně kapra. Koncem 19.století byly dvě formy sdružování sportovních rybářů. Při jedné se navzájem spojovali jen vlastníci pobřežních pozemků a při druhé zase ti, kteří vodu nevlastnili a pronajímali si ji od vlastníků. Právě druhá forma sdružování se na našem území stala základní organizační strukturou sportovních rybářů.

První rybářský zákon pro země Koruny české byl přijat 9.října 1883 – č. 22/1883. Tento zákon je považován za základ rybářského práva. Definitivně zrušil oprávnění volného lovu ryb ve volných vodách. Vody rozdělil na vody pstruhové a mimopstruhové. Zavedl rybářský lístek, což ve své podstatě znamenalo státní povolení k výkonu rybářského práva. Byly stanoveny i doby hájení jednotlivých druhů ryb a další podrobnosti. Přelom století je naplněn horečným zakládáním sportovních rybářských spolků či klubů. Například v roce 1873 byl založen rybářský spolek v Opavě. Během dvou desetiletí 1890 – 1910 jich vznikly desítky, a to nejen ve velkých městech, ale i na vesnicích.

V roce 1908 byl založen Zemský rybářský svaz se sídlem v Praze. Od března 1912 se název tohoto uskupení upravil na Sdružení rybářských klubů a spolků hospodářských a sportovních pro Čechy se sídlem v Praze. Na popud Ministerstva zemědělství byla zahájena příprava budování celorepublikové rybářské organizace, jež, byla nazvána Unie rybářských spolků a družstev v ČSR. Ustavující schůze se konala 1.dubna 1923.

V rámci rybářské expozice na hospodářské výstavě v Praze uspořádala Unie 18.května 1924 sjezd všech rybářských spolků v ČSR, jehož hlavní náplní bylo jednání o přípravě nového rybářského zákona. V Unii bylo organizováno 226 rybářských spolků , z toho v českém zemském svazu 105.

Rybářství prošlo v průběhu let 1924 – 1945 řadou organizačních změn a právních úprav. V roce 1945 byl ustaven Zemský svaz rybářský v Čechách a na Moravě, poté v roce 1950 Jednota rybářů v Praze. V roce 1957 Československý svaz rybářů, který zavedl již strukturu ústředních a krajských organizaci a místních organizací. Řízení bylo třístupňové a je zachováno dodnes. Název Český rybářský svaz byl zaveden v roce 1968, který platil až do roku 1990, kdy Český rybářský svaz byl rozdělen na Český rybářský svaz a Moravský rybářský svaz. Tak dochází vlastně k první decentralizaci organizace rybářů po dlouhých letech centrálního řízení. Pro nás je zajímavé, že předsedou Českého rybářského svazu byl v letech 1970 – 1971 Ing. Miroslav Záleský, který byl zakládajícím členem naší Místní organizace v Souticích.

Místní organizace Českého rybářského svazu v Souticích byla založena prakticky až v roce 1945. Na popud Ing. Miroslava Záleského došlo k jednání s Velkostatkem v Souticích o pronájmu řeky Želivky a Sázavy. Jednání se aktivně zúčastnil kromě ing. Záleského pan Antonín Mirovský a pan Jindřich Čížek. Nájemní smlouva mezi Rybářským spolkem Soutice a Velkostatkem Soutice o pronájmu řek byla uzavřena 28.května 1946 za poplatek 840,- Kčs ročně, na dobu 12-ti let. Rybářský spolek se zavázal poskytnout Velkostatku Soutice 5 rybářských lístků pro hosty a 20 kg ryb.

První Valná hromada rybářského spolku v Souticích se konala 12.května 1946 v hostinci „U Čížků“. Předseda Ing.Miroslav Záleský podal návrh na jmenování Dr.Františka Elpla čestným členem za jeho zásluhy o uzavření nájemní smlouvy. Návrh byl jednohlasně přijat. Návrh stanov předložil místopředseda Antonín Mirovský. Členský příspěvek činil 20,- Kč a povolenka stála 80,- Kčs. Nečlen zaplatil za povolenku 180,- Kč. Na této valné hromadě byl zvolen i nový výbor. Předsedou se stal Antonín Mirovský, Soutice čp.11, l.místopředsedu p.Jan Kadleček , Soutice 95, 2.místopředsedou ing.Miroslav Záleský, jednatelem Jindřich Čížek. Hospodářem se stal Karel Zelenka, Soutice čp.69. Do výboru byli dále zvoleni Bartůněk Josef, Rehvald Čeněk, Čermák František a Randák František, Ferdinand Vladyka, Soutice čp.88. Zápisné pro nového člena bylo schváleno ve výši 180,- Kč. Celkové příjmy za rok 1946 činily 22 435,60 Kčs a vydání 11 830,40 Kčs. Téhož roku se konal i I.Rybářský ples.

V roce 1947 došlo ke změně některých funkcionářů. 1.místopředsedou se stal Ing.Miroslav Záleský, 2.místopředsedou Karel Zelenka, pokladníkem Jan Kadleček, jednatelem František Čermák a hospodářem Jindřich Čížek. Revizory účtů byli zvoleni – Jan Karásek a Alois Čermák. Ve výboru dále byli Antonín Dvořák, František Randák, Čeněk Rehvald, Voslář Jaroslav a Bartůněk Josef. Kárná komise: Čermák Alois, Karásek Jan, Štícha Václav, Čížek Jan čp.83. Prvně byly schváleny i ceny krátkodobých povolenek – týdenní 70,- Kčs, čtrnáctidenní 120,- Kčs. Na jaře bylo do povodí nasazeno 50 kg kapra dvouletého, 50 kg cejna, 30 kg násady úhoře, 500 ks štik, vše za 5 750,- Kčs. Zároveň se začalo s obhospodařováním rybníků v obci.

Druhý Rybářský ples se konal 17.ledna 1948 v hostinci „U Čížků“. K pořádání plesu se přihlásil i Myslivecký kroužek. Rybářský ples skončil ziskem 3 862,- Kčs. V roce 1948 byla schválena dobrovolná pracovní účast na akcích spolku. V případě nesplnění je stanovena úhrada 10,- Kčs za hodinu.

V roce 1949 se jednatelem stal Čeněk Rehvald a do výboru zvolen Josef Čížek. Činnost spolku byla zaměřena také na čistotu povodí, zlepšení dozoru na povodí. Prvně byl do Štěpánovského potoka nasazen odkrmený plůdek pstruha duhového. Tůň pod osadou Černýš „Ve Spláví“ byla vyhlášena chráněnou rybí oblastí. Rybník „U Cihelny“ byl v měsíci dubnu slovena a násada kapra ve váze 60 kg dána do Želivky. Poříčním svazem byl stanoven úsek pro obhospodařování a to od vtoku Štěpánovského potoka do Sázavy k jezu v Chabeřicích a ve Švihově. Lovení úhořů bylo stanoveno na 2 dny v týdnu od 18 do 23 hodin nad jezem v Souticích.